Přehmaty v českém rodeu

Červenec 10th, 2011 napsal tomas Bez komentářů »

Po delší době jsem se vrátil ze studijní cesty ve Spojených státech a v sobotu jsem se zašel podívat na rodeo PRCZA do Malenic.  Je to moc povedený areál s krásnou dřevěnou arénou v nádherném prostředí Šumavy.  Celý kolorit Ranče M je podobný jako v obdobných zařízeních Států. Trochu mě ale zarazilo nedostatečné hygienické zázemí pro jezdce a diváky, a tak jsem se soustředil spíše na výkony jezdců. Překvapením bylo, že na slavnostním nástupu nebyli přítomni někteří jezdci a hymnu a zahajovací ceremoniál sledovali ze stánku s buřty a pivem. Přišlo mi to mírně neslušné k divákům. Také mě překvapilo, že nikdo jezdce nepředstavil a tak byli vlastně anonymní. No jiný kraj jiný mrav. Ale není to nešvar celého českého rodea, neházím celé české rodeo do jednoho pytle. Jinde jsem to už letos viděl i jinak. Možná přístup jezdců této jeho části je příčinou malé divácké návštěvnosti. Na nástupu bylo jen 28 jezdců, ale moderátor inzeroval 60 přítomných. Toho si nešlo nevšimnout.

Hodně jsem fotil a sledoval jednotlivé disciplíny. V řadě detailů se liší od práce kovbojů v USA a je to asi dáno malou zkušeností místních jezdců s praktickou prací s dobytkem. To je fakt, který musíme brát jako skutečnost. Zaměřil jsem se proto na technickou disciplínu  jízdy kolem barelů. Tam prostě není co „okecat“. Na jezdcích je vidět, že většinou asi netrénují. Koně se bojí už vstupu do arény a některé koně bylo opravdu těžké do ní dostat.

Na mnoha koních je vidět, že vlastně nevědí, o co jde a co se po nic chce a dokonce se někteří koně barelů báli. To ale platilo i o jezdcích. Jelikož se jela dvě kola, tak bylo možné poznat, že někteří jezdci neumí koně vést a váhou podpořit změnu směru. byly na nich vidět klasické základy jízdy na koních. Naprosto zarážející ale bylo užití vyvazovacího řemenu u mnoha koní a případně podložení provazové ohlávky pod užděním. To svědčí o tom, že jezdci neumí své koně vychovat a naučit je chodit uvolněně. Opět se potvrdilo rčení, že mnoho řemení znamená málo umění.

Abych ale jen planě nekritizoval, tak uvedu několik ilustračních fotografií ze své nedělní sbírky a chtěl bych je předložit k zamyšlení aktérům. Jednotlivé jezdce a v tomto případě jezdkyně neznám a tak jsem vybíral případy jen podle fotografií.

Pokusil jsem se srovnat koně zhruba ve stejné fázi závodu.  Na obrázku č.1. a č.2.

obrázek č.1. 

obrázek č.2. 

je jezdkyně, která má koně skvěle přiježděného a nevyvázaného a je patrné, jak kůň po otáčce dokáže uvolněně vyrazit a natáhnout krk a zabrat zádí. Moc pěkné.

Na obrázcích č.3. až č.6. je stejný barel ale jezdci s koňmi vyvázanými.

obrázek č.3  

Na obrázku č.3. jde kůň proti tlaku a vzpíná se a tak ztrácí drahocenné vteřiny. Příčinou je zmíněné vyvázání a také práce jezdkyně s otěží.

obrázek č.4. 

obrázek č.5. 

Obrázky č.4. a č.5. jsou obdobou pro srovnání s obrázky č.1. a č.2.. Vyvázaný kůň je jakoby zabržděný. Je viděl, že se chtěl natáhnout, ale narazil na tlak vyvázání a ubral na rychlosti a „upadl“ na předek. Totéž potvrzuje obrázek č.6.

obrázek č.6. 

Na obrázku č.7. je jiný barel. Jezdkyně má koně nevyvázaného a kůň se proto může v této fázi pohybu obtočit kolem barelu. Jezdkyně navíc velmi dobře vede koně vahou a  jde tělem do protipohybu a tím přes těžiště soustavy jezdec – kůň pomáhá koni natočit hlavu do otáčky. Také směr jejích ramen a natočení do obratu koni pomáhá. Tak to má vypadat. Ovládání koně vahou je základem, který se v USA učí už při prvních jízdách v sedle.

Obrázek č.7.

Protikladem jsou koně a jezdkyně na snímcích 8. až 11.  Na obrázku č.8. vyvázání neumožnilo koni se obtočit kolem překážky a tak to kůň řeší ustupováním zádí a velmi ztrácí rychlost.

obrázek č.8.   

Koně ježdění tímto způsobem si posilují sval na spodní straně krku a vzniká tak snadno postavení koně, kterému se v Česku říká jelení krk. Obrázky č.9. a č.10. potvrzují totéž a na prachové stopě je vidět, že koně obrat řešili zádí a tím museli z cvalu přejít do klusu a ztratili drahocenný čas.

obrázek č.9.  

obrázek č.10.

Na koních vidíte vysoké postavení hlavy a jak jde kůň proti tlaku. To mu bere rychlost. S takto vychovanými koňmi je chybou disciplínu barely jezdit. Ohrožuje to jejich zdraví. Na posledním obrázku č.11. dokonce kůň zastavil a jezdkyni téměř vyhodil ze sedla. Postavení hlavy je opět chybné.

obrázek č.11. 

Vyvazovací pomůcka sice staví hlavu koně na kolmici, ale zároveň ho nutí, ke zvednutí hlavy a napnutí krku. Kůň pracuje proti vyvazováku. Ztrácí protiváhu hlavy jako závaží, má změněné postavení těžiště a v konečné podobě ztrátu rovnováhy a tím i rychlosti.

Doufám, že tato malá studie bude upozorněním, kudy ve westernovém rodeovém jezdectví pokračovat a že je třeba si všímat zkušeností odjinud. Rozhodně tím nemíním někoho špinit, ale chtěl bych napomoci hledání cesty. I přes tuto kritiku mě mile překvapilo, že byly i jezdkyně, které znají základní principy a jezdí opravdu pěkně.

Mon

Infekční nemoci koní – EHV

Leden 6th, 2011 napsal tomas Bez komentářů »

Většina majitelů koní slyšela, že by měla své koně očkovat. U koní ve sportu je očkování povinné. U koní, kteří neopustí hranice svojí stáje se mnozí majitelé domnívají, že očkování je zbytečné a své koně neočkují. Podívejme se tedy na to, co koně může čekat, když nebude očkován a také jak můžeme případně preventivně předcházet jednotlivým infekcím.

Herpesvirus

Začneme onemocněním, které způsobuje infekce herpesvirem. Herpesvirů je známo devět. U koní domestikovaných bylo zatím odhaleno pět (EHV-1 až EHV-5). Divocí koně, osli a zebry jsou ohroženi ještě EHV-6 a EHV-9. U koní žijících s člověkem jsou hlavními původci infekcí alfaherpesviry s označením EHV-1 a EHV-4. Gamaherpesviry EHV-2 a EHV-5 jsou podezřelé, že se za určitých okolností mohou podílet na vzniku očních a dýchacích potíží. Existuje i hypotéza, že snižují imunitu (imunosupresivní agens) a vedou tak ke vzniku jiných virových infekcí. Mohou být i příčinou chronického únavového syndromu. Poslední alfaherpesvirus EHV-3 je sice vzácným, ale přece jen je existujícím pohlavním patogenem.

Alfaherpesviry EAH-1 a EHV-4 jsou příbuzné i když se geneticky a antigenně liší. Podstatné je, že EHV-1 napadá různé typy buněk a to i buněk epitelu dýchacích cest, buněk nervových a buněk edoteliálních a lymfoidních. EHV-4 se omezuje více méně na buňky epitelu a buňky nervového systému.
Zdrojem infekcí EHV jsou hlavně jedinci, u kterých infekce nepropukla. Z epidemiologických studií se můžeme domnívat, že k nákazám koní dochází během prvních týdnů nebo měsíců života. Bývá to před odstavem nebo těsně po něm. Zdrojem jsou dospělé infikované klisny, které sice nemají zjevné potíže, ale virus vylučují.

Životnost viru v prostředí je krátká. Přežívá méně než týden. Virus je v prostředí snadno likvidovatelný teplem a dezinfekcí.
Infekce se šíří hlavně kontaktem s kontaminovanými předměty a personálem stáje. Nejběžnější přenos je kapénkovou infekcí. Infekční jsou všichni koně u nichž nákaza propukla i koně nakažení u nichž se klinické projevy nedostavily. Dalším zdrojem nákazy jsou potracená hříbata, plodové obaly a plodová voda. Většina koní je infikována dlouho a někteří celý život a jsou proto nositeli viru. Viry EHV-1 a EHV-4 v nich přežívají v latentním stadiu v mízních uzlinách nebo v lymfocytech či v neuronech trojklaného nervu
Po přenesení nákazy inhalací kapének dojde k jeho pomnožení v horních cestách dýchacích. Virus ale usmrtí epiteliální buňky a vzniknou eroze sliznice. Virus proniká dále a infikuje epiteliální buňky, lymfocyty a monocyty. Infikované lymfocyty rozesejí virus do organizmu včetně nervového systému a dělohy. Virus se usadí v nervových gangliích trojklaného nervu a z dýchacích cest se šíří 14 dní. Vlastní viremie trvá až 21 dní.
Za potraty infikovaných klisen jsou odpovědné endoteliální buňky dělohy. (buňky děložní sliznice).

Příznaky infekce.

Infekce EHV způsobuje onemocnění dýchacích cest, potraty a neurologické komplikace. EHV-1 způsobuje všechny tři postižení. EHV-4 vyvolává hlavně a převážně onemocnění dýchacích cest. V experimentu se infekce projevily za 1 až 3 dny. V praxi je inkubační doba až 10 dní. U koní již v minulosti nakažených jsou klinické projevy minimální a trvjí krátce a nebo se neprojeví vůbec. Zvláště u starších koní.

U mladých koní je infekce provázena horečkou, nechutenstvím, vodnatým výtokem z nosu, zánětem spojivek a výtokem z očí. Výtok postupně přechází do stadia hlenovitého či hnisavého. To je příznak sekundární bakteriální infekce. Kašel nebývá přítomen na rozdíl od chřipky, u které je právě kašel jejím příznakem a odlišuje onemocnění od EHV infekce.
Infekce v posledním trimestru u březích klisen, může být příčinou potratu. Klisny infikované před 120 dnem březosti naopak obvykle nepotratí.
Neurologická postižení infikovaných koní jsou sice vzácná, ale je to závažný důsledek infekce. Vzniká myeloencefalopatie. Nejčastěji bývá postižena mícha a křížový nervový komplex. Dochází k dočasné ataxii a ochrnutí pánevních končetin. Bývá postižen i močový měchýř (atonie a inkontinence nebo naopak retence moči). Vzniká i necitlivost pánevních končetin. Koně, kteří zůstanou stát, mají prognózu vyléčení dobrou. U koní co ulehnou, je však prognóza špatná.

Diagnostika

Stanovení, že se jedná o EHV infekci není jednoduché. Podle klinických příznaků to není možné. Je proto nezbytné sérologické a imunologické vyšetření.

Terapie

Jelikož jsou nakažení koně infekční, měli by být izolováni. Návrat do tréninku je možný cca 7 dní po odeznění příznaků choroby. Respirační onemocnění nebývá závažné a většinou nevyžaduje léčbu. Pokud zotavování trvá dlouho, jsou podávány imunostimulační prostředky.
U koní s neurologickým postižení jsou obvykle podávány kortikosteroidy a po třech dnech nesteroidní antiflogistika. Důležitá je ošetřovatelská péče a dobrou podestýlkou. U koní co obtížně stojí, může pomoci závěs. U koní, kteří ale stát nedokáží, je závěs nevhodný. Nezbytná je kontrola odchodu trusu a moči a další opatření provedená veterinářem.

Ochrana vakcinací

Problém je, že žádná z dostupných vakcín koně plně nechrání ve všech směrech. Naopak existuje podezření, že opakovaná vakcinace EHV-1 zvětšuje u některých koní riziko neurologických komplikací.

Prevence

Březí kisny by měly být chovány odděleně od ostatních koní. Měl by je obsluhovat jiný personál než ostatní koně a pokud to nejde, měly by být obstarány jako první ten den. Zařízení jako kýble, kolečka, vidle atd, by měly být pro tyto klisny jiné než pro ostatní koně. EHV se snadno ničí teplem a desinfekcí. Nově příchozí koně by měly být vakcinováni před příchodem do stáda a měli by projít karanténou v trvání 21 až 28 dní. Březí klisny by neměly s nově příchozími koňmi přijít do styku minimálně 56 dní. Pro zamezení rozšíření v chovu by měly být chovány v malých skupinách.
Možnost využití přírodních prostředků

Preventivně i při propuklé infekci je vhodné koni podávat extrakt z echinacei, který upravuje imunitní odezvu směrem k virovým chorobám. V případě propuklé sekundární infekce doplníme lichořeřišnicí či benediktem lékařským. Při neurologických komplikacích přidáme ještě třezalku.

Přepravník není strašák III.

Srpen 27th, 2010 napsal tomas Bez komentářů »

Přeprava koně není jen bezpečné a dobrovolné nastoupení, ale i vyložení koně z přepravníku. Mnohokrát jsem viděl, jak po dojezdu je kůň vystresovaný a po odstranění zadní příčky se vyřítí z přepravníku ven. Ohrožuje tak nejen své zdraví, ale i zdraví lidí kolem. Pro ilustraci uvádím nahranou scénku, jak to vypadat nemá. .

To je důvodem, naučit koně na povel a kontrolovaně vystupovat.

Celou proceduru začínáme navození klidu a pohody v přepravníku. Koně jsme klidně nastoupili a necháme ho zcela uvolnit za naší přítomnosti. .

Koně nepřivazujte a vhodné je mít 3,8m dlouhé parelliovské vodítko. Jednak nám poskytuje dostatek času k zásahu a jednak je dost silné a nespálí nám tak snadno ruku. Pro jistotu ale vždy používejte rukavice. Koně vodítkem přes ohlávku a hlasovou pobídkou několikrát v přepravníku couvneme o krok dozadu a zase ho vyšleme carrotstikem nebo jiným bičíkem dopředu, k přední příčce. Pro tyto účely můžeme nechat i zadní příčku zasunutou, aby nám kůň nevystoupil. Naučíme ho, že i v přepravníku se dopředu a dozadu pohybuje jen na náš povel.

Než budeme s koněm vystupovat, tak ho nezapomeňte odvázat od vazáku, který používáte při přepravě.  Zatím jsme ale ve fázi výcviku a tak koně máme na dlouhém vodítku. Odstraníme zadní příčku a koně opatrně couvneme zadníma nohama na rampu

chvíli tam koně necháme stát a zase jej navozením tlaku na záď nastoupíme

.

Při vystupování hrozí nebezpečí, že koni příliš zatáhneme za vodítko, on zvedne hlavu proti tlaku a praští se do čumáku o konec střechy. U laminátových střech snadno dojde k poranění kůže. Dalším nebezpečím je možnost, že kůň ukročí stranou a spadne z rampy. Minimálně si může odřít nohu. Jste-li sami a vezete-li dva koně, tak u toho prvního hrozí, že pozadu rychle vyběhne a vytrhne se vám. Já jezdím často sám a tak používám praktiku vykládání koně, kterou mi poradil jeden rodeový jezdec. Koně vepředu odvážu a k ohlávce připnu Parelli vodítko. Vodítko přehodím přes hřbet koně, jak je patrné z obrázku .

Volný konec visí vně, tedy na boku koně. U koně stojícího vpravo visí doprava a u koně v levé části přepravníku vlevo.  U nervózních koní zatím nechte zvednutou rampu. Po instalaci vodítka přejdeme za přepravník, pomalu spustíme rampu a odstraníme zadní příčku. Jenou rukou uchopíme koni ocas a druhou kontrolujeme tlakem na záď jeho polohu na rampě. Dáme hlasovou pobídku k couvání a koni umožníme couvat.

Pokud kůň začne couvat příliš rychle, tak mu zvedněte ocas do vodorovné polohy a zatlačte na něj směrem ke kořeni. Kůň do toho místa nevidí a cítí za sebou překážku, proto zpomalí nebo zastaví.

Na rampě využijeme přehozené vodítko, které snadno jednou rukou uchopíme a získáme tak kontrolu koně za čumák a .

Koně vyvedeme ven, a pokud to jde, necháme ho zklidnit pastvou.

a přidáme nezbytnou pochvalu. .

Když koně ztratí strach z přepravníku, tak je nakonec můžeme do něj vyslat a přitom zůstat venku. .

Tento způsob učení nakládání a vykládání koně se mi osvědčil a odstranil i problémy mojí klisny, která nyní nastupuje a vystupuje na první pokus. Učil jsem takto už více koní a vždy se podařilo naučit koně nastupovat dobrovolně a přívěs pro něj přestal být strašákem. Nejlepší je celý proces vidět a tak vám ho můžu předvést i ve vaší stáji. Stačí, když zavoláte a domluvíte konzultaci a předvedení. Telefon je 603245117

Tom Sychra

Přívěs není strašák II.

Srpen 15th, 2010 napsal tomas Bez komentářů »

V minulém článku jsme si vysvětlili, jak koně připravit na nastupování do přívěsu a jelikož se nebál, tak jsme s ním nastoupili. Jsou ale koně, kteří nastoupit nechtějí. Já se zde snažím vysvětlit, jak koně naučit nastupovat dobrovolně do přepravníku a proto zde nebudu rozebírat metody pytle na hlavu, zkřížených lonží, lopaty, nebo vnesení koně do přepravníku a podobně. To jsou krizové metody. Soustředím se na situaci, že máme čas a koně chceme vychovat tak, aby nastupoval do přepravníku dobrovolně.
Už jsme si řekli, že kůň obecně jde proti tlaku a systém výcviku je, naučit koně tlaku se podvolit a jít „od tlaku“. Na tom byl založen přípravný „vzdálený koncept“. Koně jsme učili jít na požádání za rukou, ustoupit tlaku na plec či slabiny či vyslání koně dopředu navozením tlaku na záď.

Koně po seznámení s přepravníkem zvenku přivedeme k rampě.

Prohlíží si přívěs:

Očichává rampu

Stoupl si na rampu, ale nechce jít dopředu

Kůň se zastaví a co teď? Obvykle se bojácný kůň ne jen zastaví, ale i couvne. Doporučuji, moc se s ním netahat. Povolte mu vodítko a nechte ho ustoupit. Tahání za vodítko koně ještě více stresuje a podněcuje v něm odpor k přepravníku.
Kůň tedy couvl. V takovém případě se snažím koně slovně uklidnit, a když zůstane stát, tak se na několik vteřin pokusím úplně vypnout svojí mysl, jak vidíte na opbrázku. To koně ještě více uvolní a zklidní. Nejhorší je, když jste vystresovaní ještě více než kůň a spěcháte nebo máte strach, že to nezvládnete vy nebo váš kůň. Tuto nervozitu kůň velmi dobře vycítí a podvědomě bude cítit nebezpečí. Hlavní pravidlo tedy je nespěchat a snažit se být klidný. Že se kůň uklidnil, poznáte podle toho, že povolil některou nohu a že přežvýkl. Přežvykování je obecně u koně projev pohody a klidu. Nemíním tím samozřejmě vzteklé kousání do udidla.
Kůň se učí v pohybu, a tedy další naší snahou by mělo být přimět ho k pohybu vpřed. Stoupněte si tak, aby kůň měl k přepravníku volnou cestu. Levou rukou s vodítkem mu naznačte směr pohybu do přepravníku a pravou s carrotstikem nebo jiným bičíkem zvedněte nad jeho záď. Pokud jste ve vzdáleném konceptu odvedli dobrou práci, kůň pravděpodobně vykročí dopředu, směrem k rampě. U bojácných koní stačí zpočátku jen přenesení váhy na přední nohy, nebo naznačení pohybu. Každou takovouto snahu odměňte slovní pochvalou a klidem. Klid dejte tak dlouho, dokud se kůň zase neuvolní a nepřežvýkne. Kůň se musí cítit bezpečně.
Pokud kůň takto zareagoval, je to pozitivní reakce a jsme na dobré cestě. Učení koně nastupovat do přepravníku touto metodou je sice zdánlivě pomalé, ale účinné a bezpečné. Vytváří v mysli koně natrvalo stereotyp, že přepravník je bezpečné místo.
První krok správným směrem máme teda za sebou. Asi většina lidí by to nyní zkusila znovu a opět by zapůsobila na záď koně a snažila se o další krok kupředu. Jenže to není nejlepší nápad. Kůň může mít z minulosti v mysli vybudovánu bariéru a snadno si na ni vzpomene. My ji ale potřebujeme přesunovat postupně dále dopředu a pomyslně až před přepravník. Dalším krokem tedy bude naopak couvnutí. Jak jsme si řekli, kůň se učí v pohybu. Tedy tahání koně dopředu proti jeho fyzickému i mentálnímu odporu nemá smysl. My koně naopak k jeho překvapení pomalu vodítkem o krok couvneme,

ale ihned ho následně bičíkem vytrčeným nad záď požádáme o vykročení kupředu.

Když kůň udělá dva kroky, tak se zastavíme, bičík snížíme k zemi a odměníme ho slovně i pauzou. Zase jsme postoupili o krok do přepravníku.
Co jsme to vlastně udělali. Přiměli jsme koně, aby se pohyboval podle našich pokynů. Navíc jsme dosáhli toho, že jsme o krok blíže k přepravníku a kůň vidí, že se nic neděje a že je s vámi v bezpečí. V této situaci je nejhorší, když vám radostí poskočí srdce a vy se budete snažit ihned koně vyslat opět kupředu. Vaše vzrušení se přenese na koně a ten opět znejistí. Dá se říci, že jste v takovém případě vše zase ztratili. Dokonce může dojít k tomu, že kůň sám začne couvat. To ale může mít i jiné důvody. Například ruch okolo přepravníku, vítr, bouchnutí vrat, ržáni jiných koní, další osoby v okolí a hlavně čumilové, kteří se radují, když vám to nejde. Patří sem i ti takzvaně „zkušenější“, kteří si myslí, že sežrali Šalamounovu moudrost a přitom koně nakládají lopatou. Snažte se proto provádět nácvik v místě, kde nejste rušeni.
Postup „rozkývání koně“ je nejjistější způsob, který můžete využít i v jiných situacích, jako například přechod přes rozhraní, přechod přes plachtu, přes louže nebo jinou vodu a tak dále. Už minule jsme si řekli, že problém rozhraní zmírníme vysypáním prostoru před rampou, rampu samotnou a podlahu vozíku například pilinami. Setřeme tak viditelná rozhraní a položíme tak na cestu koně pomyslný jednolitý koberec. To práci usnadní. Takto většinou bez problému postupujeme do okamžiku, kdy kůň vstoupí hlavou do prostoru. V tom okamžiku je pocit koně takový, že vlastně do přepravníku vstoupil. Není rozhodující, že tělo má ještě venku. Tady musíme začít být opatrní. Pokud se v tomto okamžiku kůň rozhodne pro úhybný manévr couvání, tak se vyvarujte toho, abyste ho tahali za ohlávku a snažili se ho zastavit. Jednak se vám to nepodaří a navíc kůň proti odporu zvedne hlavu a obvykle se uhodí do přední části nosu o střechu přívěsu. To je to, co v této chvíli nejméně potřebujeme. Už jsem viděl i rozseklé nosy o laminátovou střechu s nutností ránu zašít. Na rampě se také nesnažte koně srovnat, když stojí zadními končetinami mimo osu přepravníku. Není to podstatné a při správné pobídce se kůň srovná sám.
Kůň tedy stojí předníma nohama a hlavou v přepravníku a zadní končetiny má obvykle na rampě. Manévr s couvnutím zase opakujeme. Koně necháme přenést váhu dozadu a pak ho carrosticem pošleme dopředu.

V této pozici obvykle kůň vejde do přepravníku celý. Opět doporučuji, netahat za vodítko. Kůň nesmí na ohlávce cítit tlak dopředu. Ten zajišťuje carrotstic nad zádí. Koně takto přivedeme až prsní přepážce.

Nyní nastane dost důležitá fáze a tou je , jak říkám, odpočinek s „požitky“.

S koněm zůstaneme v přepravníku a necháme ho žrát seno ze sítě dostatčně dlouho, Nespěchejte.

Bičíkem si koně posunu až těsně k přední příčce a za současného hlazení po celém těle přejdu pomalu k jeho zádi. Zde pomalu uchopím zadní příčku a zasunu ji do vodorovné polohy a zajistím.

Je dobré zase zadní příčku udstaranit a opět zastrčit. Kůň si tak zvyká ne ruch za jeho zádí. Pak se můžete ke koni vrátit do vozíku, dále ho hledit a nechat ještě chvíli žrát.Pamatujme si dva hlavní aspekty této fáze. Kůň je s námi v bezpečí a přijímá potravu. Postupně se proto dále uvolňuje.

Hladte ho po celém těle a mluvte na něj a chválte ho. Musí se cítit opravdu bezpečně. Můžeme mu dát i kousek chleba, aby se v koni budoval pocit, že v přepravníku je příjemné a bezpečné místo.
V příštím díle naučíme koně pomalu a organizovaně vystupovat.

Alergie

Květen 12th, 2010 napsal tomas Bez komentářů »

Denně slyšíme pylové zpravodajství. Pylová alergie v tomto období převažuje nad jinými druhy alergií a trápí lidi i zvířata. Jedná se poruchu imunitního systému, který pyl rostlin vyhodnocuje jako organizmu cizorodou látku a na její přítomnost reaguje nepřiměřenou obrannou reakcí. Tu známe jako projevy pylové alergie. Možnosti léčby jsou různé. Od minimalizace doby pobytu v prostředí zamořeném pyly, přes léky snižující alergickou reakci organizmu až po takzvané alternativní způsoby léčby. Z těch bych chtěl vypíchnout akupunkturu, se kterou mám dlouholeté vynikající zkušenosti. Akupunktura zasahuje rychle a bez vedlejších účinků.
Akupunkturu je dobré zahájit v klidovém období. Tedy zhruba v únoru, jedním sezením s jehlami. Další sezení po čtrnácti dnech přijdou v březnu a opakují se do doby předpokládaných pylových potíží. To se liší pacient od pacienta podle toho, na jaké pyly je alergický. V pylovém období se pak akupunkturu aplikuje jednou týdně.

K léčbě akupunkturou je možné ve vážných případech přidat antihistaminika podle rady lékaře nebo homeopatika. Problémem jsou kortikoidy, které výrazně snižují účinnost akupunktury.

Účinnost tohoto postupu se zvyšuje, jak jsem napsal, jeho zahájením v době klidu ale ani v pylové sezóně není nic ztraceno, jen musíme počítat s tím, že potíže pro tento rok nevymizí úplně, ale přesto se obvykle podstatně zmenší.

Akupunktura je pro pylové i jiné typy alergií vynikající řešení. V případě potřeby a pro informace volejte 603245117. Akupunkturu je možné použít nejen u lidí, ale i u zvířat a to zvláště u koní, kteří jí trpí poměrně často.

Přívěs není strašák I.

Březen 16th, 2010 napsal tomas Bez komentářů »

Když jsem odvážel svého prvního koně, klisnu Poly, po koupi z Brna domů, nakládali jsme ji dvě hodiny. (Obr.1. až 2.)

Zkoušela to bývalá majitelka,

zkoušel jsem to já. Nebýt majitele stáje, tak jsme ji do přívěsu nedostali asi vůbec. Měla se vstupem do vozíku nepříjemné zkušenosti a přístup toho pána ukázal proč. » Číst víc: Přívěs není strašák I.

Doktorka Strasser v Jaroměři.

Březen 13th, 2010 napsal tomas Bez komentářů »

Druhý březnový víkend byly ve Střední řemeslné škole v Jaroměři podkovářské dny. Sobotní program byl celý věnovaný německé veterinářce doktorce Hiltrud Strasser. Byla to v Česku trochu překvapivá akce po podrazu, který udělal časopis Jezdectví v souvislosti s jejími články o koních naboso. » Číst víc: Doktorka Strasser v Jaroměři.

Westernová obuv v prodejně DRUID

Březen 7th, 2010 napsal tomas Bez komentářů »

Prodejna DRUID rozšířila nabídku o špičkovou westernovou obuv. Najdete ji na http://www.tomsychra.com/blog/?p=1079

Bosé trimy

Únor 26th, 2010 napsal tomas Bez komentářů »

Základem dobré práce koně je bezesporu dobré a zdravé kopyto. Kůň může být bosý nebo podkovaný, záleží to na jeho pracovním využití. Pokud koně dříve tahali těžké náklady po nerovných štětovaných cestách a noci trávili ve stájích na slámě prosycené čpavkovými výpary z rozkládajícího se trusu a moči, pak kvalita rohoviny byla narušena a museli být kováni.

» Číst víc: Bosé trimy

Úvodní slovo

Únor 9th, 2010 napsal admin Bez komentářů »

Vítejte na stránkách internetového časopisu okolokoni.cz, který je určen všem fanouškům, majitelům, chovatelům a jezdcům, zkrátka všem, pro které je kůň přítel a společník.

» Číst víc: Úvodní slovo